top of page

ARCHIV

Geopolitika skrytých dluhů: dopady čínských půjček

Čína se v posledních letech stala významným věřitelem, poskytujícím miliardové půjčky zemím po celém světě. Tento trend však nyní představuje značnou výzvu pro zadlužené země, které nejsou schopné splácet své dluhy vůči čínským věřitelům.


Zdroj: worldbank.org.

Vzestup Číny jako věřitele

Od konce druhé světové války se za věřitele poslední instance považovaly Mezinárodní měnový fond (MMF) a Spojené státy. Podle nových údajů je však Čína, co do objemu půjčených peněz, rychle dohání. Na nouzové financování v posledních letech čínská vláda poskytla až 240 miliard dolarů. V roce 2014 přitom Čína problémovým zemím poskytla pouhých 10 miliard, v roce 2021 už však vydala 40,5 miliard dolarů. Pro srovnání, MMF půjčil v roce 2021 zemím ve finanční tísni 68,6 miliardy dolarů.


Rostoucí přítomnost Číny v celosvětovém úvěrovém trhu lze přičíst několika faktorům. Zaprvé, hospodářský růst Číny jí poskytl značné finanční zdroje, které vládě umožňují poskytovat rozsáhlé úvěry ostatním zemím napříč kontinenty.


Za druhé, iniciativa Nová hedvábná stezka, komplexní infrastrukturní projekt, jehož cílem je propojit Asii a Evropu přes Afriku prostřednictvím dopravních spojení, jako jsou přístavy a železnice, vedla k obrovskému nárůstu půjček na financování rozvojových snah v rámci zúčastněných zemí. V neposlední řadě je důvodem pro rozhodování o půjčkách snaha Číny o získání geopolitického vlivu, přičemž mnoho půjček směřuje do zemí se strategicky významnou polohou nebo bohatými přírodními zdroji.


Dopad čínských půjček na dlužnické země

Ekonomiky několika zemí, které si od Číny půjčily, byly těmito půjčkami značně zasaženy a pro mnohé z nich je obtížné splatit dlužné částky. Analýza agentury Associated Press týkající se tuctu zemí, které jsou vůči Číně nejvíce zadlužené, včetně Pákistánu, Keni, Zambie, Laosu a Mongolska, zjistila, že splácení těchto dluhů spotřebovává stále větší část daňových příjmů, které by jinak mohly být použity na financování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotní péče a infrastruktura. Splácení těchto půjček navíc vyčerpává devizové rezervy těchto zemí; některým z nich tak do vyčerpání rezerv zbývají jen pouhé měsíce.


Neschopnost splácet čínské půjčky vedla v několika zemích k hospodářské nestabilitě. Například Zambie a Srí Lanka nesplácejí své půjčky a nejsou schopny splácet ani úroky z peněz vypůjčených na výstavbu přístavů, dolů a elektráren. V Zambii nezaměstnanost dosáhla sedmnáctiletého maxima a národní měna kwacha ztratila za pouhých sedm měsíců 30 % své hodnoty. Na Srí Lance od doby, kdy před rokem došlo k platební neschopnosti, zaniklo půl milionu pracovních míst v průmyslu, inflace přesáhla 50 % (v současnosti je nižší) a výrazně se zvýšila chudoba.


Politické otřesy

Dluhová zátěž způsobená čínskými půjčkami vedla také k politickým otřesům. Na Srí Lance ke konci minulého roku vzbouřenci vtrhli do prezidentského paláce a zapálili domy vládních ministrů, kteří uprchli ze země. V Hondurasu, který je vůči Číně silně zadlužen, vláda jako důvod navázání formálních diplomatických styků s Čínou a přerušení styků s Tchaj-wanem uvedla finanční tlaky. V Pákistánu vláda uzavřela dohodu o nákupu zlevněné ropy z Ruska, čímž se rozešla s úsilím vedeným Spojenými státy o odříznutí finančních prostředků Vladimíra Putina, a to z důvodu zoufalé snahy zabránit dalším výpadkům elektřiny v důsledku nemožnosti dovážet suroviny pro své továrny.


Neochota Číny odpouštět dluhy

Jedním z klíčových faktorů, které zhoršují dluhovou krizi v těchto zemích, je neochota Číny odpouštět dluhy. Netransparentnost údajů o čínských půjčkách a jejich rozsahu brání ostatním významným věřitelům v nabídce pomoci. Čína navíc požaduje, aby dlužníci ukládali hotovost na skryté vázané účty, čímž se fakticky dostává na první místo v řadě věřitelů, kterým má být zaplaceno.

 
 

Země, které si půjčily, jsou navíc nuceny držet renminbi (čínská měna) ve svých finančních rezervách, zatímco dolary používají na platby zahraničního dluhu. Renminbi je přitom těžké utratit jinak než za nákup čínského zboží a služeb.


Situaci dále komplikuje existence skrytého a nedostatečně vykazovaného čínského dluhu. Výzkumníci z AidData, výzkumné laboratoře při William & Mary, odhalili nejméně 385 miliard dolarů skrytého dluhu v 88 zemích. Mnoho zemí je tak na tom finančně hůře, než se dříve myslelo.


 

Tereza Corradi je studentkou Bezpečnostní politiky na vysoké škole CEVRO Institut. Text vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!

147 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page