top of page

ARCHIV

Domácí obranný průmysl – co přináší a proč ho podporovat

Mnoho zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance nepovažovalo obranný průmysl za perspektivní průmyslové odvětví a častokrát se k němu stavěly negativně a s odporem. Tento přístup se dramaticky změnil po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Obranný průmysl dnes patří ke klíčovým tématům odborných diskusí a státy hledají možnosti a způsoby, jak tento typ průmyslu podpořit. Rozvinutý a robustní obranný průmysl totiž přináší široké spektrum výhod, a to nejen v oblasti bezpečnosti, ale také v ekonomické a vědecké sféře.


Petr Fiala při návštěvě společnosti Excalibur Army, leden 2023.
Petr Fiala při návštěvě společnosti Excalibur Army, leden 2023. Zdroj: FB Petr Fiala.

Stejně jako mnoho jiných průmyslových odvětví přináší i domácí zbrojní průmysl řadu výhod. Bavíme-li se o oblasti bezpečnosti, máme zde dvě naprosto klíčová pozitiva. Tím prvním je nezávislost na zahraničních dodavatelích. Toto pozitivum je obzvlášť důležité v časech krize, kdy dochází k vysoké poptávce po konkrétním vojenském vybavení, nebo dojde k narušení dodavatelského řetězce.


Domácí obranný průmysl, který je dostatečně rozvinutý, aby dokázal dodat státu potřebné produkty a služby pro obranné a vojenské účely, je i silným nástrojem politické a ekonomické nezávislosti dané země.

Jeho důležitost z hlediska nezávislosti demonstruje i případ Ukrajiny. Ta přijímá pomoc od západních spojenců v podobě vojenské techniky, kterou ale oslabený ukrajinský obranný průmysl nedokáže opravit. Opět se musí spoléhat na pomoc Západu, ovšem zde může dojít k problémům, které se ukázaly třeba na Slovensku. V Michalovcích vzniklo servisní středisko na opravy vojenské techniky německé provenience, ale v důsledku problémů se clem nemohly německé zbraně překročit ukrajinsko-slovenskou hranici a museli být převezeny do opraven v Německu, což výrazně zdrželo jejich opětovné nasazení.


Od silného domácího obranného průmyslu se odvíjí i úroveň obranyschopnosti dané země

Pokud domácí obranný průmysl udržuje vysoké výrobní kapacity, dokáže ozbrojeným silám dodat v relativně rychlém čase požadované počty vojenského vybavení, což nelze říct o zahraničních dodavatelích, kteří v krizových dobách rovněž upřednostňují potřeby domovské země. V tomto směru je důležité, aby stát nakupoval vojenskou techniku od lokálních výrobců, kteří ji dokáží dle požadavků armády dodat, anebo je významnou měrou zapojit do akvizičních procesů se zahraničním dodavatelem v případě, že poptávané systémy nedokáže domácí průmysl vyrobit. Jako příklad správného přístupu lze uvést automobilku Tatra Trucks, která dodává podvozky Tatra nejenom pro nákladní a logistická vozidla Armády České republiky, ale také pro různé zbraňové systémy. Díky tomu má česká armáda k dispozici kromě samotných podvozkových platforem i dostatek náhradních dílů, servis a logistickou podporu.


Domácí obranný průmysl nejen zvyšuje bezpečnost dané země, ale pozitivně ovlivňuje i její ekonomický rozvoj. Stejně jako jakékoliv jiné průmyslové podniky, i zbrojní firmy nabízejí práci stovkám lidí, ať už ve vlastních řadách nebo v dodavatelském řetězci, a ve značné části případů jde o kvalifikované a speciálně vyškolené zaměstnance. Jenom zbrojařský koncern BAE Systems v roce 2022 přímo podpořil 132 tisíc pracovních pozic na plný úvazek. Z hlediska ekonomiky je stejně jako podpora zaměstnanosti důležitý přínos domácího obranného průmyslu pro státní rozpočet.


Investicemi do produktů domácího obranného průmyslu stát napomáhá nejenom k udržování zaměstnanosti v těchto podnicích, ale vynaložené finance se do rozpočtu vrací ve formě daní a odvodů. Zde nám k ilustraci pozitivního vlivu na ekonomiku státu poslouží společnost Tatra Defence Vehicle. Ta v roce 2017 obdržela zakázku na 20 spojovacích a velitelsko-štábních obrněných vozidel Pandur II CZ 8x8 pro Armádu ČR. Dle dostupných informací studie poradenské společnosti Ernst & Young objednávka 20 spojovacích a velitelsko-štábních vozidel Pandur II CZ 8x8 v hodnotě 1,6 miliardy korun vygenerovala v přepočtu 800 pracovních míst na jeden rok a každá jedna koruna vynaložená na nákup vozidel vygenerovala v české ekonomice v dodavatelském řetězci hodnotu 3,2 koruny. Ve formě daní a odvodů firma Tatra Defence Vehicle odvedla do české ekonomiky v letech 2017–2020, kdy byla zakázka realizována, celkem 402 milionů korun.


Nástroj ekonomické diplomacie

Významný přínos pro ekonomiku generuje domácí obranný průmysl i v případě, že ho stát efektivně využívá jako nástroj ekonomické diplomacie. Je ale nezbytně nutné, aby stát podpořil domácí zbrojovky v zahraničí a poskytl jim potřebnou podporu. Spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti rozvíjí bilaterální vztahy mezi státy, může vytvořit pevnou půdu pro další formy spolupráce v klíčových sektorech a úspěchy na zahraničních trzích přinášejí firmám nové zakázky a kontrakty, z kterých profituje domácí rozpočet ve formě již zmíněných daní a odvodů.


Domácí obranný průmysl úspěšně využívá v oblasti ekonomické diplomacie například Jižní Korea. Ta se v posledních několika letech stala významným dodavatelem vojenské techniky po celém světě i díky tomu, že nejvyšší státní představitelé, včetně prezidenta Jun Sok-jola, si posilnění jihokorejského obranného průmyslu na světových trzích stanovili jako jednu z priorit. Tento přístup už má i konkrétní výsledky. Jižní Korea podepsala kontrakty na dodávky stovek tanků K2, houfnic K9, 50 lehkých stíhacích letounů FA-50 a téměř tři stovky salvových raketometů K239 Chunmoo s Polskem a Austrálii dodá korejský obranný průmysl v rámci programu LAND 400 Phase 3 129 bojových vozidel pěchoty AS-21 Redback.


 
 

Domácí obranný průmysl je pro národní ekonomiku prospěšný i v případě, že nedisponuje schopnostmi vyrobit konkrétní typ vojenské techniky. Zde je nutné, aby stát, který takovýto typ vojenské techniky poptává, trval na co největším zapojení domácích výrobců do celého akvizičního projektu. Pro tento typ spolupráce se používá pojem offset, který slouží jako kompenzace za finanční prostředky vynaložené na nákup zbraňových systémů v zahraničí a jako takový může mít vícero podob. Může jít o zapojení lokálních výrobců do dodávek součástek pro obstarávanou techniku, do její modernizace a oprav, transfer know-how, zapojení místních firem do dodavatelského řetězce, nebo dokonce vybudování závodu na výrobu techniky v dané zemi ve spolupráci s lokálním partnerem. Příkladem je Rumunsko, které má minimální hodnotu offsetu stanovenou na úrovni 80 % ve všech akvizicích zbraňových systémů ze zahraničí přesahujících cenu 3 miliony eur. Tuto podmínku Rumunsko využilo i v roce 2020, kdy v souvislosti s akvizicí nových vojenských vozidel IVECO žádalo vybudování výrobní linky na svém území. Z celkového počtu 942 vozidel se jich v Rumunsku vyrobí až 80 %.


Obranný průmysl a věda

Z historie je rovněž známo, že obranný průmysl je úzce spojen s oblastí vědy a výzkumu a s moderními technologiemi. Důkazem je objevení výkonného spalovacího motoru, který umožnil rozvoj samohybných vozidel a letadel nebo využití přesně naváděných zbraní, moderních komunikačních a průzkumných systémů ve válce v Perském zálivu, kdy se tyto prostředky staly naprosto klíčovým faktorem ve vedení bojových operací. Dnes můžeme mluvit třeba o vývoji a výrobě laserových a vysoko energetických systémů protivzdušné obrany, jakým je americký komplet THOR. Ten je navržen na ochranu objektů proti hromadnému útoku bezpilotních systémů a dronů a k jejich zneškodnění využívá elektromagnetické a rádiové vlny. Stále víc se diskutuje o možnostech implementace umělé inteligence v oblasti vojenství s cílem udržet si před protivníkem technologický náskok. Do vědy a výzkumu může obranný průmysl zásadní měrou přispět prostřednictvím společných projektů s vědeckými institucemi. Tento přístup razí britská BAE Systems, která za poslední roky uzavřela napříč Velkou Británií spolupráci s několika vysokými školami, čímž pomáhá i výchově mladých generací s kvalitním vzděláním v oblasti high-tech.


Obranný průmysl se dnes těší velké popularitě, což je po letech nezájmu o toto odvětví ze strany evropských zemí krok správným směrem. Bohužel je poměrně nešťastné, že tato změna v přístupu se objevila až v době, kdy se bezpečnostní situace výrazně zhoršila.


Přínosy obranného průmyslu jsou jasně prokazatelné již dost dlouho na to, aby se o zbrojařině jako takové nemluvilo jako o „obchodu se smrtí“. Výrobky a služby obranného průmyslu slouží k ochraně životů obyvatel před vnějšími hrozbami, což vidíme i dnes ve válce na Ukrajině. Zároveň je nutno stále více akcentovat, že silný domácí obranný průmysl, kterému se dostává dostatečné podpory ze strany státu, přispívá nejenom k zvyšování obranyschopnosti země, ale podporuje zároveň její nezávislost, zaměstnanost i ekonomickou výkonost a nabízí příležitost a platformu pro propojování moderních přístupů a technologií ve spolupráci s vědeckými institucemi a organizacemi.  


 

Otto Dóka pracuje jako PR konzultant a analytik ve firmě PP Partners Prague. Absolvoval magisterské studium v oboru Bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově v Praze a postgraduální studium MPA Bezpečnostní a krizový management na Vysoké škole CEVRO. Zároveň je i redaktorem armádního webu czdefence. Je i jedním z lektorů expertního kurzu Ukrajina: historické, bezpečnostní a politické souvislosti konfiktu na VŠ CEVRO.




111 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png