Donald Trump se minulý týden po čtyřech letech mimo prezidentský úřad vrátil do Bílého domu jako 47. prezident Spojených států amerických. Jen několik hodin po pompézní ceremonii a převzetí úřadu zahájil své funkční období rekordním tempem – zrušil 78 nařízení svého předchůdce Joea Bidena a podepsal sérii nových nařízení, která okamžitě rozdělila americkou společnost na dva tábory. Letošní inaugurace je označována za triumf návratu Donalda Trumpa.
Návrat s cílem „opravit minulost“
Trumpova třetí prezidentská kampaň a druhá inaugurace přinesly silný vzkaz. V projevu hovořil o „záchraně Ameriky“ a slíbil obrátit kurs politiky, která podle něj za vlády jeho předchůdce přivedla zemi do krize jak ekonomické, tak i společenské.
„Zlatý věk Ameriky právě začíná. Od tohoto dne bude naše země vzkvétat a bude znovu respektována po celém světě,“ uvedl staronový prezident USA.
V inauguračním projevu zmínil nařízení, která o pár hodin později také podepsal. Za první prioritu označil vyhlášení národního stavu nouze na hranici USA a Mexika. USA má dlouhodobý problém s nelegální migrací. Podle Trumpa by měla být jižní hranice posílena americkými vojáky. Trump také prohlásil mexické kartely za zahraniční teroristické organizace, což federální armádě nebo státním armádám dá možnost proti nim zakročit tvrději než nyní. Lidskoprávní aktivisté upozorňují na negativní humanitární dopady týkající se hlavně možných deportací nelegálních imigrantů. První repatriační lety se ale v Kolumbii nesetkaly s pochopením a byly odmítnuty. Hrozba zavedení vysokých cel ovšem na Kolumbii zafungovala a ta již přislíbila spolupráci.
Už během volební kampaně bylo téma LGBTQ+ komunity a programů inkluze poziční téma.
„Vytvoříme společnost, která bude barvoslepá a založená na zásluhách. ... Ode dneška bude napříště oficiální politikou vlády Spojených států to, že existují pouze dvě pohlaví, muž a žena.“
Tímto výrokem vyvolal Trump velkou vlnu odporu ze strany aktivistů a obhájců práv LGBTQ+ skupin. USA se dlouhodobě potýkalo s vlnou „wokeismu“, ze kterého byla část americké společnosti unavená a frustrovaná, a proto byl tento Trumpův krok očekávaný. Vzhledem k americkému bipartismu je společnost zásadně polarizovaná a dají se tedy při střídání moci mezi stranami očekávat i zásadní změny postojů například ke kulturním otázkám. Trump si kroky proti sexuálním menšinám možná znepřátelil právě tu část americké populace, ale to se nezdá jako faktor ohrožující úspěchy republikánů.
Důležitou událostí s celosvětovým dopadem bylo vystoupení USA z World Health Organization a odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Obě rozhodnutí byla odůvodněna snahou ušetřit finanční prostředky a ochránit americké zájmy pod heslem „America First“. Trump obvinil WHO z naprostého selhání během pandemie COVID-19. Odstoupení od Pařížské dohody je výsledkem nedůvěry k mezinárodnímu úsilí řešit klimatické změny bez toho, aby na trhu s obnovitelnými zdroji energie dominovala Čína. To je validní kritérium, které si možná nedostatečně uvědomujeme v Evropské unii.
Politická a společenská reakce
Zatímco Trumpovi příznivci slaví rychlé a rozhodné jednání ve prospěch Ameriky, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady jeho kroků. Podle expertů jde spíše o symbolická gesta a plnění slibů z volební kampaně než o promyšlená politická opatření. Z domácích byla zajímavá reakce biskupky Mariann Budde, která během inaugurační bohoslužby apelovala na nově inaugurovaného prezidenta, aby měl slitování nad LGBTQ+ občany a imigranty, kteří se bojí o život. Po představené washingtonské diecéze Trump nyní žádá omluvu.
Evropští lídři gratulují Trumpovi k nástupu do úřadu a zároveň vyčkávají na jeho politické tahy. Náhled amerického prezidenta na evropskou politiku a reálie je značně ovlivněn vlastním prospěchem. Už v minulosti označil Trump Viktora Orbána za příkladného spojence USA. Je jasné, že Trump bude hledat podporu hlavně v Orbánově evropské frakci, a bude tak nepřímo podporovat populistické a krajně pravicové strany. Z těchto důvodů jsou zástupci evropských států skeptičtí a je otázkou, zda budou transatlantické vazby v důsledku excentrické politiky oslabeny.
Trumpova éra v nové podobě
Trumpovy první dny v úřadu naznačují, že jeho druhé funkční období může být ještě turbulentnější než to první. Jeho rozhodnost je pro jedny důkazem ryzího leadershipu, pro druhé varováním před autoritářským stylem vlády. Americká společnost vstupuje do další éry plné nejistoty a otázek, které budou formovat nejen její politiku, ale i celosvětové dění. Jaký bude skutečný dopad těchto nařízení na Ameriku i svět, ukáže až čas. Jedno je však jisté: pompézní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znovu mění pravidla hry.
Daniela Finkousová je studentkou programu Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Commentaires