ARCHIV

ANALÝZA: Rusko mučí a vraždí nevinné. V New Yorku si ale užívá právo veta a „garantuje mír ve světě“

Český ministr zahraničí Jan Lipavský jako první Čech po třech desítkách let dostal možnost promluvit na půdě Rady bezpečnosti OSN v New Yorku – a i českému publiku tak pomohl přiblížit fakt, že klíčová organizace mezinárodního společenství se úspěšně vzpírá jakékoli reformě. Přesto, že se současné Rusko samo vylučuje ze slušné společnosti, na vyloučení z OSN ani z Rady bezpečnosti to nestačí.


Zdroj: president.gov.ua.

Rusko, které rozpoutalo válku, krade území, vraždí, znásilňuje a mučí nevinné, může být v klidu: bez jeho souhlasu ho ani z OSN, ani Rady bezpečnosti vyloučit nelze. I když snahy tu jsou.


Mechanismy v Organizaci spojených národů jsou už od druhé světové války nastaveny tak, že stálí členové Rady bezpečnosti mají neomezené právo veta i ve vztahu k vlastnímu jednání, včetně snah o jejich vyloučení.


Navzdory tomu, že čeští i zahraniční politici by si přáli úplně něco jiného:

Ono se „to udělat“ ale příliš nedá – jak vysvětlíme níže. I když světové lídry k tomu, aby Rusku odebrali možnost práva veta v Radě bezpečnosti OSN, vyzval i muž s nyní asi největší autoritou v dané věci, ukrajinský prezident Zelenskyj, zůstane jen u výzev.


V podstatě to jediné, co se vůči Rusku na půdě OSN dělat dá, je dávat mu opakovaně najevo opovržení. Jakkoli to asi není nic, na co už by Rusové nebyli zvyklí…


Nelidské a brutální

K dění na Ukrajině už letos v březnu vznikla vyšetřovací komise OSN a konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny; včetně toho, že znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány byly i děti.


Vyšetřovatelé mají kompletní zprávu předložit Radě OSN pro lidská práva v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti. Nepřekvapí, že Rusko s komisí odmítá spolupracovat.


Na straně jedné tedy OSN, která má v preambuli „pěstovat snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé“, vyšetřuje a přináší důkazy o ruských válečných zločinech, na straně druhé si Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti užívá své nedotknutelnosti.

Ve vztahu k Ukrajině právo veta využívá od samého počátku. Už 26. února Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo návrh rezoluce, která měla útok odsoudit (ve zjemněné verzi „vyjádřit nad ním lítost“) a vyzvat k okamžitému stažení ruských vojsk. Ze stálých členů se hlasování zdržela Čína, z nestálých Indie a Spojené arabské emiráty, všichni ostatní byli pro.


Ruský velvyslanec v Radě Vasilij Něbenzja odmítl návrh – v duchu ruské diplomatické školy – jako „protiruský“ a jako „nelidský a brutální tah na ukrajinské šachovnici“. V té době i on žil v přesvědčení, že za pár dní bude po válce.


Čím déle ale válka trvá, tím více vyniká absurdita toho, jaké kompetence už od druhé světové války Rada bezpečnosti – a Rusko v ní – má: zachování míru ve světě, řešení sporů, úpravu zbrojení, používání sankcí vůči narušiteli, podnikání vojenských akcí proti agresoru, jako jediný orgán také může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru…


Nejpozději od 90. let minulého století, kdy byl generálním tajemníkem zvolen Butrus Butrus-Ghálí, sice sílí tlaky na reformu Rady bezpečnosti – jak na její rozšíření (například o Brazílii, Indii, Japonsko či Německo), tak na změnu rozhodovacího mechanismu včetně práva veta – ale je to marné. Vše lze vetovat. Kruh je uzavřen.


Žádná cesta není

Charta OSN sice na možnost vyloučení členů myslí, ale to opět naráží na (ruské) právo veta: „Člena Organizace spojených národů, který soustavně porušuje zásady této Charty, může Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti z Organizace vyloučit.“


Zavřená je i cesta k radikálnějším návrhům, aby se prostě z Charty odstranila jakákoli zmínka o členství Ruska. Jenže článek 108 Charty opět vyžaduje, aby veškeré změny textu byly ratifikovány dvěma třetinami členů a pěti stálými členy Rady bezpečnosti. Tedy opět i Ruskem, které si samo větev nepodřízne.


Objevila se i varianta, že Rusko vlastně členem Rady bezpečnosti vůbec není, protože v článku 23, který direktivně vyjmenovává její členy, Ruská federace nefiguruje. Což je fakt – i 31 let po svém rozpadu je v Chartě nadále veden jako permanentní člen Rady bezpečnosti Svaz sovětských socialistických republik.


Například ukrajinský velvyslanec při OSN Sergej Kyslycja upozorňuje, že Valné shromáždění o přijetí samostatného Ruska nikdy nehlasovalo; tehdejší prezident Boris Jelcin prostě jen informoval generálního tajemníka OSN, že Rusko je nástupnickou zemí.

 
 

Zní to lákavě, ale tudy také cesta nepovede. Nic takového by jistě nepřipustila Čína, členem Rady bezpečnosti je podle platného znění Charty Čínská republika, čímž se až do roku 1971 myslela (a byla členem) „Čínská republika na ostrově Tchaj-wan“.


Válka na Ukrajině tedy sice opět akcelerovala dlouhou debatu o nutné reformě Rady bezpečnosti OSN a právu veta, vzhledem k výše popsanému ale se žádnými změnami ani v dlouhodobém výhledu počítat nelze.


Ve vztahu k Rusku zbývá důsledné vyšetřování válečných zločinů, mezinárodní podpora a pomoc Ukrajině, ustavení speciálního válečného tribunálu – a zmiňované opovržení.


 

Článek byl publikován na serveru Hlídací pes: https://hlidacipes.org/.



145 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png

NEJČTENĚJŠÍ