Banner_Patreon1.jpg

ARCHIV

NEJČTENĚJŠÍ

Amerika po volbách: co se stalo a co se nestalo

Aktualizace: 14. lis 2020

Publicista a politický komentátor Roman Joch v komentáři objasňuje, že v USA nedošlo k politické revoluci, ale že začíná období kompromisů.



Co se stalo: prezidentem byl zvolen Joe Biden, a to těsně. Porazil Donalda Trumpa stejně těsně, jako on Hillary Clintonovou v roce 2016. Stačilo pár desítek tisíc hlasů udělených v pár státech opačně, a volby v roce 2016 i letos dopadly opačně. Nestalo se tak a Joe Biden bude 46. prezidentem USA.


Co se nestalo: Donald Trump volby nevyhrál, nebyl o vítězství okraden, americký lid nebyl podveden. Žádný seriózní důkaz o volebních podvodech skalní trumpisté nedodali. V klíčových státech — Arizona, Georgia, Pensylvánie a Wisconsin - Biden vede s rozdílem pěticiferných čísel, tedy v desítkách tisíců odevzdaných hlasů. Trump, aby vyhrál, musel by získat Pensylvánii a kterékoli dva z těch zbývajících tří států. Je nerealistické, aby mu v nich jakákoli přepočítávání hlasů zajistila většinu.


Co se stalo: republikáni velice dobře uspěli ve volbách do Kongresu: Ve Sněmovně reprezentantů, v níž mají menšinu, zásluhou úspěšných žen-kandidátek svou pozici posílili, a demokratická většina ve Sněmovně je tudíž nyní velice tenká, velice malá. Což republikánům dává naději, že po volbách do Kongresu v roce 2022 mohou ve Sněmovně získat většinu.

V Senátu měli republikáni doposud většinu 53:47. Demokraté získali dvě republikánská křesla a republikáni jedno demokratické, takže jejich většina by měla být 52:48. Jenže ve státě Georgia platí, že pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu, musí následovat kolo druhé, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti (stejný systém jako u voleb do českého Senátu). Letos v Georgii jsou výjimečně volby obou dvou senátorů za stát, jedny regulérní a druhé doplňovací. V obou případech bude druhé kolo, a to 5. ledna 2021. Výsledek tedy může být vítězství obou republikánů, jednoho demokrata a jednoho republikána, anebo obou demokratů, takže poměr v Senátu by byl: 52:48, nebo 51:49 (obojí republikánská většina), nebo 50:50 – a v takovém případě by rozhodující hlas měla demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová. V doplňovacích volbách do Senátu však většinou zaznamenávají úspěch kandidáti opačné strany než prezidentovy, takže republikáni mají velkou šanci svou většinu v Senátu udržet.


Co se nestalo: volby nebyly žádným jasným, jednoznačným, drtivým odmítnutím Trumpa, trumpismu nebo republikánů. Byly naopak velice těsnou, čestnou porážkou Trumpa, úspěchem Joe Bidena, neúspěchem demokratů v Kongresu a úspěchem republikánů v Kongresu. Žádná velká demokratická „modrá“, natož progresivní vlna, která by demokratům zajistila prezidentský úřad i velké většiny v obou komorách Kongresu, se nekonala. Biden a demokraté nedostali žádný velký mandát na dalekosáhlé změny.


Co se stalo: jednalo se o odmítnutí trumpismu ve smyslu odvržení osobního konfrontačního stylu Trumpa, ale nikoli nutně jeho politiky, která byla až do nástupu pandemie v březnu úspěšná.

Co se nestalo: nejednalo se o triumf radikálně levicového, progresivního křídla Demokratické strany; spíše jeho existence a radikalismus zajistily Trumpovi mnohem více hlasů, než průzkumy veřejného mínění věštily, a úspěch republikánů v Kongresu. Z těchto levicových radikálů totiž umírnění, centrističtí voliči měli strach, raději volili Trumpa a republikány, a radikálně-levicové křídlo tak vlastně poškodilo volební potenciál Demokratické strany.

Trump letos stejně jako před čtyřmi lety získal většinu hlasů nejen bělošských mužů (u nichž ale mírně oslabil ve prospěch Bidena), ale i většinu hlasů bělošských žen (u nichž dokonce mírně oproti roku 2016 posílil) a i většinu hlasů vdaných žen. To je otázka pro umírněné, centristické politiky: co udělali špatně, že většinu bílých žen i většinu vdaných žen vehnali do náruče z jejich pohledu tak nehodného člověka jako je Donald Trump? Odpovědí je: levicové křídlo Demokratické strany a jeho násilničtí radikálové v ulicích. A mnozí demokraté to vědí. Například centristická kongresmanka Abigail Spanberger (která předtím pracovala pro CIA) ostře kritizovala radikální nápad levého křídla strany podfinancovat policii, kvůli němuž málem prohrála volby, a řekla, že demokraté už nikdy nesmí opět vyslovit slovo „socialismus“.


Co se stalo: Trump získal vyšší procento hlasů nebělošských voličů (tj. černošských, hispánských a asijského původu), než jakýkoli republikánský kandidát na prezidenta od roku 1960. Trump byl u barevných menšin tím nejúspěšnějším republikánským kandidátem na prezidenta za posledních šedesát let.


Zatímco v roce 2016 pro něj hlasovalo 13 % černošských mužů a 4 % černošských žen, letos to bylo 18 % černošských mužů a 8 % černošských žen. Pokud jde o voliče latinskoamerického původu, získal hlasy 36 % jejich mužů a 28 % jejich žen. Především velice vysoká volební účast Američanů kubánského a venezuelského původu na Floridě, kteří upřímně nesnášejí socialismus a komunismus, zajistila Trumpovi tento stát; demokraté si bláhově mysleli, že mohou vyhrát na Floridě i v Texasu, ale ukázalo se, že ani v jednom státě neměli šanci.


Co se nestalo: nenastala politická revoluce. Bude-li Biden prezidentem a budou-li mít republikáni většinu, pak poprvé od roku 1988 nebude mít nově zvolený prezident v Senátu většinu. To může být pro něho coby centristu, který však za poslední rok v primárkách výrazně ustupoval radikálnímu levicovému křídlu své strany, dobrou příležitostí, aby se mu vzepřel s pravdivým argumentem, že s republikány musí uzavírat kompromisy, nebo jinak neprosadí nic a bude jen ceremoniálním prezidentem. Jinými slovy, za předpokladu republikánské většiny v Senátu celý radikální levicový progresivní socialistický, environmentalistický a „antirasistický“ program padá. Stejně jako extrémistické nápady rozšířit počet členů Nejvyššího soudu z devíti na patnáct a „napakovat“ ho šesti novými levicově-liberálními soudci.


A republikáni mají slušnou, minimálně poloviční šanci ve volbách 2024 opět vyhrát. Tu by neměli, kdyby byl nyní Trump znovuzvolen.


Článek byl napsán pro THE CONSERVATIVE: https://theconservative.online/cz.

138 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Pinkerton_HiringAd_Cevro Institute final
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
banner_viavis.jpg
Gordic.png
BabelApp_bannery_STAT_1200x628_V2_CZ.jpg
Michael-Chertoff-2008.jpg
SEDIVY.jpg
vONDRA1.jpg