Amerika po volbách: co se stalo a co se nestalo

Publicista a politický komentátor Roman Joch v komentáři objasňuje, že v USA nedošlo k politické revoluci, ale že začíná období kompromisů.

Co se stalo: prezidentem byl zvolen Joe Biden, a to těsně. Porazil Donalda Trumpa stejně těsně, jako on Hillary Clintonovou v roce 2016. Stačilo pár desítek tisíc hlasů udělených v pár státech opačně, a volby v roce 2016 i letos dopadly opačně. Nestalo se tak a Joe Biden bude 46. prezidentem USA.

Co se nestalo: Donald Trump volby nevyhrál, nebyl o vítězství okraden, americký lid nebyl podveden. Žádný seriózní důkaz o volebních podvodech skalní trumpisté nedodali. V klíčových státech — Arizona, Georgia, Pensylvánie a Wisconsin - Biden vede s rozdílem pěticiferných čísel, tedy v desítkách tisíců odevzdaných hlasů. Trump, aby vyhrál, musel by získat Pensylvánii a kterékoli dva z těch zbývajících tří států. Je nerealistické, aby mu v nich jakákoli přepočítávání hlasů zajistila většinu.

Co se stalo: republikáni velice dobře uspěli ve volbách do Kongresu: Ve Sněmovně reprezentantů, v níž mají menšinu, zásluhou úspěšných žen-kandidátek svou pozici posílili, a demokratická většina ve Sněmovně je tudíž nyní velice tenká, velice malá. Což republikánům dává naději, že po volbách do Kongresu v roce 2022 mohou ve Sněmovně získat většinu.

V Senátu měli republikáni doposud většinu 53:47. Demokraté získali dvě republikánská křesla a republikáni jedno demokratické, takže jejich většina by měla být 52:48. Jenže ve státě Georgia platí, že pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu, musí následovat kolo druhé, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti (stejný systém jako u voleb do českého Senátu). Letos v Georgii jsou výjimečně volby obou dvou senátorů za stát, jedny regulérní a druhé doplňovací. V obou případech bude druhé kolo, a to 5. ledna 2021. Výsledek tedy může být vítězství obou republikánů, jednoho demokrata a jednoho republikána, anebo obou demokratů, takže poměr v Senátu by byl: 52:48, nebo 51:49 (obojí republikánská většina), nebo 50:50 – a v takovém případě by rozhodující hlas měla demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová. V doplňovacích volbách do Senátu však většinou zaznamenávají úspěch kandidáti opačné strany než prezidentovy, takže republikáni mají velkou šanci svou většinu v Senátu udržet.

Co se nestalo: volby nebyly žádným jasným, jednoznačným, drtivým odmítnutím Trumpa, trumpismu nebo republikánů. Byly naopak velice těsnou, čestnou porážkou Trumpa, úspěchem Joe Bidena, neúspěchem demokratů v Kongresu a úspěchem republikánů v Kongresu. Žádná velká demokratická „modrá“, natož progresivní vlna, která by demokratům zajistila prezidentský úřad i velké většiny v obou komorách Kongresu, se nekonala. Biden a demokraté nedostali žádný velký mandát na dalekosáhlé změny.

Co se stalo: jednalo se o odmítnutí trumpismu ve smyslu odvržení osobního konfrontačního stylu Trumpa, ale nikoli nutně jeho politiky, která byla až do nástupu pandemie v březnu úspěšná.