ARCHIV

Červená vlna tsunami se nekoná: pro renesanci pravice v USA to ale může být dobrý signál

V USA skončily tzv. midterms volby, které se konají v průběhu prezidentského mandátu, kdy se volí jedna třetina senátních křesel (35) a všech 435 křesel Sněmovny reprezentantů. Tyto průběžné volby jsou v USA i ve světě vždy ostře sledované, neboť se jedná o jisté referendum dosavadní práce prezidenta (během midterms neprobíhají jen volby do obou komor amerického Kongresu, ale také volby guvernérů). Již tradičně se očekávalo, že referendum dopadne prohrou prezidenta, respektive ztrátou většiny Demokratické strany v jedné či obou komorách amerického Kongresu. Očekávala se dokonce takzvaná červená vlna tsunami, která by smetla demokraty jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. Zejména se počítalo s tím, že kandidáti, které veřejně podpořil bývalý americký prezident Donald J. Trump, vyhrají na plné čáře v takzvaných toss-up states, neboli ve státech, které nejsou apriori baštou jedné strany, ale naopak jsou takzvaně fialové (pozn. modré – demokrati; červené – republikáni).


Guvernér Floridy Ron DeSantis, zdroj twitter Ron DeSantis/koláž CA.

Výsledek voleb je však spíše klausovskou nevýhrou jak Joe Bidena, tak především Donalda Trumpa. Demokraté sice s největší pravděpodobností ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, čímž se komplikuje Bidenovo vládnutí, několik důležitých distriktů však demokraté vyhráli, a ztráta většiny proto není tak drastická. Zároveň ale demokraté udrželi těsnou většinu v Senátu. A to už je významná prohra republikánů a hlavně samotného Trumpa. Co to ale znamená pro blížící se prezidentské volby v roce 2024?


Sněmovna změní kabát, Senát udrželi demokraté

Přestože se ještě sčítají hlasy v přibližně čtyřiceti distriktech, s největší pravděpodobností ve Sněmovně demokraté ztratí většinu. Momentálně republikáni vyhrávají ve čtrnácti distriktech, což by jim na většinu stačilo. Nicméně očekávaná velká výhra republikánů se nekoná a jejich manévrovací schopnosti nebudou tak široké, jak si přáli.


Předvolební průzkumy dávaly republikánům naději dokonce na zisk až 250 křesel, což by jim zajistilo pohodlnou většinu, ale nakonec skončí s přibližně 220 křesly. Největší prohry si republikáni odnáší z distriktů ve fialových státech, zejména Ohiu a Pensylvánii. Jediným státem, kde republikáni naplnili svá očekávání, je stát New York, ve kterém otočili čtyři sněmovní křesla. New York je dlouhodobě státem s výraznou podporou Demokratické strany, ale v poslední době se ukazuje, že má nakročeno zařadit se spíše mezi „fialové“. Nicméně volba guvernéra ve státě New York, kde za republikány kandidoval kontroverzní Lee Zeldin podporovaný Trumpem, dopadla dobře pro demokraty a svou pozici obhájila guvernérka Kathy Hochul. Neúspěch Zeldina je pro Trumpa zřejmě jednou z největších proher těchto voleb. Zeldin byl totiž jedním z nejhlasitějších kongresmanů, který označil prezidentské volby v roce 2020 za zfalšované a snažil se svést útok na americký Kapitol z 6. ledna 2021 na demokraty. Jeho prohra je tedy výhrou nejen pro demokraty, ale také pro republikány, kteří se s touto rétorikou neztotožňují.


Senátní volby nedopadly pro republikány dobře, jelikož demokraté udrželi většinu. Ze zbývajících čtyř křesel, o která se hrálo, dvě nakonec získali demokraté. Aljašku republikáni stoprocentně udrží, jelikož souboj se nevede mezi demokraty a republikány, ale mezi dvěma kandidáty republikánů. Byť vítěz bude znám asi až v prosinci pro druhém kole, protože v prvním velmi pravděpodobně ani jeden z nich nezíská potřebných 50 % pro zvolení. Ve zbylých třech státech byl souboj velmi těsný. V Arizoně nakonec vyhrál demokrat Mark Kelly nad republikánem Blakem Mastersem, kterého podpořil Trump. A v Nevadě překvapivě obhájila post Cathrine Cortez Masto. V Georgii už je jisté, že rozhodne až druhé kolo, které proběhne 6. prosince. Tento souboj je těsný a nad republikánským kandidátem Herschelem Walkerem vede o pouhé desetiny procenta demokratický obhájce křesla Raphael Warnock.


Ať už dopadne souboj v Georgii jakkoli, demokraté budou mít tak jako tak většinu vzhledem k systému, kdy je při senátní paritě rozhodujícím hlasem viceprezident, kým je demokratka Kamala Harrisová.

Poprvé byla v americkém Senátu parita v roce 2001, kdy byl viceprezidentem USA Al Gore, také člen Demokratické strany. Parita v Senátu však byla i od roku 2021, kdy sice demokraté neměli většinu, a dokonce ani 50 křesel (pouze 48), ale dva nezávislí senátoři (Bernie SandersVermont a Angus King Maine) jsou v klubu demokratů. Bezpochyby se jedná o katastrofální výsledek nejen republikánů, ale hlavně samotného Trumpa, který podpořil do senátních voleb hned šest kandidátů, ale zatím vyhráli jen tři: JD Vance, Ted Budd a Ron Johnson.

Trumpovo Ohio

Ohio je dlouhodobě jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Trump tento stát těsně vyhrál v roce 2016 a v roce 2020 dokonce navýšil svůj výsledek. Na midterms se neočekávala žádná výrazná změna, dokonce se předpovídalo, že republikáni získají alespoň o jedno místo navíc do Sněmovny reprezentantů a své pozice upevní. Nicméně výsledky v Ohiu jsou nevýhrou pro Donalda Trumpa a pro jím podpořené republikány. Do voleb v Ohiu byli do Sněmovny reprezentantů nasazeni silní a výrazní kandidáti, kteří s Trumpem měli úzký vztah. Proti předpovědím však kandidáti v toss up distriktech prohráli.


Donald Trump na předvolebním mítinku v Ohiu, zdroj: twitter DT.

Největší nadějí byla Madison Gesitto Gilbert, svérázná kandidátka a bývalá členka Trumpova prezidentského týmu, která však prohrála v distriktu 13 proti demokratce Sykesové. Kontroverzní veterán americké armády a jeden z šiřitelů konspirační teorie QAnon, J. R. Majewski, prohrál s rozdílem 13 %. Do třetice prohrál v Ohiu dlouholetý člen Sněmovny reprezentantů Steve Chabot, jenž při obhajobě svého postu nezískal dostatečnou podporu v distriktu 1. Navíc i ostatní republikánští kandidáti si ve výsledcích pohoršili, přestože svůj distrikt obhájili. Ohio tedy navzdory očekávání ztrácí Trumpovu nadvládu a začíná fialovět. V Ohiu Trumpa zachránil už jen jeho důležitý kandidát do Senátu, JD Vance, který sice porazil silného protikandidáta Tima Ryana, ale výhra nebyla zdaleka tak přesvědčivá. Trumpovi kandidáti tedy v Ohiu nezískali ve Sněmovně reprezentantů ani jedno místo, dokonce dvě ztratili. Obhájení senátního místa je tedy v kontextu celého státu jen malá útěcha.


Stále modrá Pensylvánie

Další důležitý stát, o který se každé volby demokraté a republikáni přetahují, je Pensylvánie. Dlouhodobě je Pensylvánie spíše státem nakloněným levicovým kandidátům, ale Trump zde v roce 2016 nečekaně vyhrál a v roce 2020 prohrál jen těsným výsledkem. Trumpovo vítězství v roce 2016 bylo výjimečné, jelikož naposledy v Pensylvánii uspěl republikánský kandidát v roce 1988, kdy zde vyhrál George H. W. Bush. Přestože v roce 2020 těsně vyhrál Joe Biden, čekalo se, že zde udělají republikáni dobrý výsledek a nějaká místa získají. V 17 distriktech však žádná změna nepřišla a demokraté obhájili svých devět křesel a tím tedy stále mají většinu.


Nejžhavějším kandidátem na získání demokratického křesla byl Jim Bognet, který byl podporován Trumpem, ten ale neuspěl v souboji s Mattem Cartwrightem. Dalším neúspěšným kandidátem, který tentokrát usiloval o pozici guvernéra Pensylvánie, byl Doug Mastriano, další Trumpův kůň, jenž stejně jako Zeldin označoval prezidentské volby za zfalšované. Jeho prohra sice byla spíše očekávaná, ale pro mnohé i tak důležitá, jelikož rétorika Mastriana byla v mnohém ještě radikálnější než u Zeldina. Stejně se nezadařilo ani Trumpovu kandidátovi Mehmetu Ozovi ve volbách do Senátu, a to i přes nejdražší kampaň v letošních volbách proti oponentovi Johnu Fettermanovi, který půl roku před volbami prodělal infarkt, což mu značně zkomplikovalo vedení kampaně. Demokratický kandidát známý nošením mikin s kapucí však ustál tlak médií a hlavně Mehmeta Oze a může si připsat možná nejdůležitější výhru demokratů v letošních volbách.


Nečekaný vítěz voleb

Výsledek voleb by mohl být nadějí na renesanci Republikánské strany, respektive obnovu Republikánské strany po Trumpovi. Ten je totiž navzdory své kontroverznosti stále hlavní osobností v Republikánské straně a jeho křídlo je stále nejsilnější. Tyto volby měly jeho pozici ještě upevnit a tím zajistit jeho bezkonkurenční účast v prezidentských volbách v roce 2024. Renesance a návrat tradiční konzervativní Republikánské strany se v blízkém horizontu konat neměla.


Výsledek voleb ale přinesl opak, čímž se otevřely dveře pro jeho vyzyvatele. Poslední dobou raketově roste popularita charismatického republikánského politika, guvernéra Floridy Rona DeSantise, který obhajoval svůj post během midterms. Očekávalo se, že DeSantis svou pozici obhájí a vyhraje nad demokratem Charlie Christim, ale jak moc uspěje bylo otázkou. Výsledek udělal DeSantis mimořádný a získal necelých 60 % hlasů. Výhra o bezmála 20 % na Floridě je v moderní historii největší, kterou kdy republikánský kandidát dokázal (Jeb Bush vyhrál v roce 2002 o 13 %). Republikáni pod taktovkou DeSantise navíc vyhráli i ve volbách do Sněmovny, kde získali další čtyři nová křesla a z toho dvě sebrali demokratům (20 křesel z 28). Ron DeSantis z Floridy, tradičního fialového státu, za pár let přeměnil tento stá na ryze červený. To je historický úspěch, který může DeSantise vystřelit na pomyslný vrchol Republikánské strany.


O DeSantisovi se již nějakou dobu mluví jako o vyzyvateli Donalda Trumpa o post republikánského prezidentského kandidáta. Ron DeSantis již naznačil, že by rád zreformoval Republikánskou stranu a tím ji odklonil od Donalda Trumpa, který ho za jeho vystupování často kritizuje. Gratulací DeSantis po svém úspěchu dostal mnoho, ale Trumpova mezi nimi není. Nejenže svému kolegovi z jeho oblíbené Floridy nepoblahopřál, ale varoval jej před pokusem o prezidentskou kandidaturu. Očividně si je Trump vědom síly, kterou DeSantis na své straně má, a potenciálu, který může k poražení Trumpa využít.


Kataklyzmatické volby v roce 2024

Volby ještě nejsou u konce a finální rozložení Senátu i Sněmovny bude známo spíše během několika týdnů než dní. I tak už ale lze leccos vyvozovat: demokraté neprohráli zdaleka tolik křesel, kolik podle předpovědí prohrát měli a nakonec v Senátu udrželi většinu, čímž Joe Biden jistým způsobem obhájil svou pozici na další dva roky.

 
 

Republikáni velký volební úspěch slavit nemohou a nepochybně se za tento neúspěch bude jistá část strany snažit vinit Donalda Trumpa. Jakou pozici si vybere Ron DeSantis je zatím nejisté, nicméně momentum na získání podstatné podpory u republikánů by na to měl silné. Pokud by měl ambice za dva roky kandidovat na prezidenta, neměl by s pokusem o převzetí Republikánské strany dlouho otálet. Za dva roky se totiž konají nejen prezidentské volby, ale i volby do Senátu, kdy se bude hlasovat další třetina křesel. V této vlně budou ve výhodě republikánští kandidáti a tím je zde potenciál na velice dobrý výsledek.


Demokraté si nyní mohou na dva roky oddychnout, ale to neznamená, že červená vlna tsunami nakonec nepřijde. Jedno je ale jisté: vyhrát prezidentské volby v roce 2024 bude pro demokraty mnohem těžší než v roce 2020. Kdo bude protikandidátem Joe Bidena či jeho nástupce zatím nevíme. Dosavadní vývoj midterms málo kdo čekal a pro věrné tradiční konzervativce, kterým trumpovská populistická a kontroverzní politika tolik nevoní, je to naděje, v kterou před pár dny vůbec nemohl doufat.


 

Šimon Zajíček vystudoval mezinárodní vztahy v USA na William Jewell College a bezpečnostní studia na CEVRO Institutu v Praze. Působí jako ředitel think-tanku CEVRO.

465 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI